Živnostenský zákon rozlišuje dle způsobu vzniku živnostenského oprávnění dvě základní kategorie živností. A to živnosti ohlašovací a živnosti koncesované. Živnosti ohlašovací se pak podle podmínek, které musí žadatel splňovat, člení na živnosti řemeslné, vázané a volné. Úplné výčty jednotlivých živností nalezneme v přílohách zákona o živnostenském podnikání.
Základní rozdělené živností
- živnost ohlašovací
- živnost řemeslná
- živnost vázaná
- živnost volná
- živnost koncesovaná
Právní nárok na provozování živnosti
Na rozdíl od živnosti koncesované je na živnost ohlašovací právní nárok. Jsou-li tedy splněny podmínky stanovené zákonem, živnostenský úřad je povinen vydat podnikateli živnostenské oprávnění.
Na živnost koncesovanou právní nárok neexistuje. Osobě, která má v úmyslu provozovat tento druh živnosti, se podle živnostenského zákona koncese uděluje na základě správního řízení.
Oprávnění provozovat živnost vzniká u živnosti ohlašovací dnem jejího ohlášení, u živnosti koncesované pak dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.
1. Založení a provozování Živnosti ohlašovací
Živnosti ohlašovací mohou být provozovány na základě pouhého oznámení, a to libovolnému živnostenskému úřadu – místní příslušnost živnostenských úřadů byla zrušena. Během ohlášení živnosti neprobíhá žádná schvalovací procedura ze strany úřadu. Splňuje-li žadatel zákonem stanovené podmínky, živnostenský úřad provede do pěti dnů ode dne doručení ohlášení zápis do živnostenského rejstříku. A poté vydá podnikateli výpis ze živnostenského rejstříku.
Ohlášení živnosti se provádí vyplněním jednotného registračního formuláře, který je poté možné odevzdat buď osobně na živnostenském úřadě či jeho odesláním poštou. Navíc lze využít i elektronickou formu tohoto formuláře. Tento formulář slouží nejen k ohlášení živnosti, ale umožňuje se i registrovat pro účely daně z příjmů, pro účely sociálního a zdravotního pojištění, popř. se registrovat i jako plátce DPH či plátce daně silniční.
Jak již bylo zmíněno, živnosti ohlašovací jsou dále rozděleny do tří skupin, patří sem živnosti řemeslné, živnosti vázané a živnost volná.
1.1 Živnost řemeslná
Stanovena podmínka odborné způsobilosti.
Výčet řemeslných živností nalezneme v Příloze č. 1 zákona o živnostenském podnikání. Jako příklad lze uvést truhlářství, řeznictví a uzenářství, malířství či hodinářství. Předpokladem pro jejich provozování je splnění nejen všeobecných podmínek stanovených zákonem, ale také určité odborné způsobilosti. Ta se pro řemeslné živnosti obvykle prokazuje dokladem o řádném ukončení středního vzdělání, a to výučním listem nebo maturitní zkouškou v příslušném oboru. Dokladem může být také řádné ukončení vyššího odborného vzdělání nebo vysokoškolského vzdělání v příslušném oboru. V neposlední řadě lze odbornou způsobilost prokázat dokladem o uznání odborné kvalifikace. Občan členského státu Evropské unie (včetně ČR) smí prokázat splnění odborné způsobilosti taktéž doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, že předmětná činnost jím byla vykonávána v jiném členském státě Evropské unie.
1.2 Živnost ohlašovací
Stanovena podmínka odborné způsobilosti.
Dle jednotlivých činností se podmínka liší a závisí především na jejich charakteru. Odborná způsobilost se pro vázané živnosti prokazuje doklady stanovenými v živnostenském zákoně či podle zvláštních právních předpisů uvedených v této příloze. Příkladem živnosti vázané je výroba a zpracování paliv, oční optika, provozování autoškoly, vedení daňové evidence, vedení účetnictví či drezura zvířat.
1.3 Živnost volná
Odborná způsobilost se nevyžaduje.
Živnost volná opravňuje k výkonu činností, pro něž je postačující splnění všeobecných podmínek pro podnikání. Díky absenci prokazování odborné či jiné způsobilosti se tak provozování živnosti volné stává nejjednodušším způsobem živnostenského podnikání. Dosavadních 125 volných živností bylo nahrazeno pouze jednou volnou živností, v jejímž rámci došlo k zavedení celkem 80 oborů (jejich výčet je uveden v živnostenském zákoně). Podnikatel tedy získává živnostenské oprávnění k jediné volné živnosti a zvolený obor či jeho případnou změnu pak úřadu jen oznámí. Mezi obory činností náležejících do živnosti volné patří např. chov zvířat a jejich výcvik, výroba a zpracování skla, výroba zdravotnických prostředků, velkoobchod a maloobchod, ubytovací služby či projektování pozemkových úprav.
2. Založení a provozování živnosti koncesované
Koncesovaná živnost může být provozována až po udělení zvláštního oprávnění k podnikání – koncese. Tato veřejná listina obsahuje přivolení státu a podmínky pro provozování příslušné živnosti. Na rozdíl od ohlašovacích živností na živnosti koncesované neexistuje právní nárok. Důvodem je fakt, že se jedná o činnosti, které mohou výrazným způsobem ohrozit zdraví a životy lidí (např. provozování střelnic a výuka a výcvik ve střelbě zbraní) nebo veřejné zájmy.
K provozování koncesované živnosti musí zájemce prokázat splnění jak všeobecných a zvláštních podmínek pro provoz dané živnosti, tak i splnění podmínek pro udělení koncese. V některých případech (např. provádění ohňostrojových a trhacích prací nebo pyrotechnického průzkumu) zákon stanoví také podmínku spolehlivosti podnikatele, popř. podmínku bezúhonnosti. Živnostenský úřad může zároveň také požadovat v rámci řízení o udělení koncese různá stanoviska od jiných orgánů státní správy.
Odborná způsobilost pro koncesované živnosti je upravena zvláštními předpisy živnostenského zákona. Oprávnění provozovat koncesovanou živnost vzniká až dnem, kdy rozhodnutí o udělení koncese nabylo právní moci. Seznam všech činností provozovaných jako koncesovaná živnost je obsažen v živnostenském zákoně.
Obecně mezi koncesované živnosti patří ty, kde je zvýšené bezpečnostní, zdravotní nebo hospodářské riziko a stát si tak nad nimi chce ponechat určitý nadstandardní dohled. Jedná se například o vývoj, výrobu, prodej a půjčování zbraní a střeliva, dále lze uvést výrobu a rozvod tepelné energie, provádění veřejných dražeb, provozování cestovních kanceláří, provozování pohřební služby či služby soukromých detektivů.